Ocel lze rozdělit na nízkouhlíkovou ocel, středně uhlíkovou ocel a vysoce uhlíkovou ocel. Nízkouhlíková ocel – obsah uhlíku je obecně nižší než 0,25 %; středně uhlíková ocel - obsah uhlíku je obecně mezi 0,25 a 0,60 %; ocel s vysokým obsahem uhlíku – obsah uhlíku je obecně větší než 0,60 %.
Výkonný standard: moje země Tchaj-wan CNS standardní číslo oceli S20C, německé standardní číslo materiálu DIN 1.0402, německé standardní číslo oceli DIN CK22/C22. Britské standardní číslo oceli BS IC22, francouzské standardní číslo oceli AFNOR CC20, francouzské standardní číslo oceli NF C22, italské standardní číslo oceli UNI C20/C21, Belgie standardní číslo oceli NBN C25-1, Švédsko standardní číslo oceli SS 1450, Španělsko standardní ocel UNE č. F.112, americká standardní ocel AISI/SAE č. 1020, japonská standardní ocel JIS č. S20C/S22C.
Chemické složení: Uhlík C: 0,32～0,40 Křemík Si: 0,17～0,37 Mangan Mn: 0,50～0,80 Síra S: ≤0,035 Fosfor P: ≤0,035 Chrom Cr: ≤0,25 Nikl: ≤25 mechanické vlastnosti : Pevnost v tahu σb (MPa): ≥530 (54) Mez kluzu σs (MPa): ≥315 (32) Tažnost δ5 (%): ≥20 Plošné smrštění ψ (%): ≥45 Energie nárazu Akv ( J): ≥ 55 hodnota rázové houževnatosti αkv (J/cm²): ≥69 (7) Tvrdost: nezahřátá ≤197HB Velikost vzorku: velikost vzorku je 25 mm Technická výkonnost Národní norma: GB699-1999
